Být u toho

Den většinou proběhne sám. Zvyk, únava, cizí hlas v hlavě — něco z toho vede a ty jdeš za tím. Výsledek pak vypadá jako smůla. Není. Je to přesně to, co prošlo, dokud jsi u toho nebyl. Být u toho neznamená mít plán. Znamená všimnout si myšlenky dřív, než z ní bude věta, a emoce dřív, než z ní bude čin. Většinou to trvá vteřinu — a v té vteřině se to celé láme.